Chraňte půdu a stávající stromy, novou výsadbu spojte s následnou péčí a tůň navrhujte podle skutečného vodního režimu. Jedno opatření nenahradí všechna ostatní.
Co říkají aktuální data o suchu v Česku
Podklady jsme ověřili 7. listopadu 2026. Nejnovější dostupné týdenní shrnutí monitoringu ČHMÚ se týkalo 26. října až 1. listopadu 2026. Za tento týden spadlo v průměru v ČR 6 mm srážek, tedy 58 % normálu pro dané období. Mělké podzemní vody a vydatnost pramenů zůstávaly převážně mimořádně podnormální.[1]
Půdní sucho ČHMÚ zaznamenával hlavně v nižších a středních polohách jižní a jihozápadní poloviny území. Celostátní souhrn proto nenahrazuje posouzení konkrétní parcely. Déšť, vlhkost půdy, průtoky a podzemní voda jsou odlišné ukazatele. Uvedené týdenní údaje také samy o sobě nejsou dlouhodobým klimatickým trendem.[1]
Dlouhodobým cílem je odolnější krajina, nikoli jen reakce na jeden suchý týden. Česká koncepce ochrany před následky sucha pro období 2023–2027 výslovně počítá s dlouhodobým charakterem opatření a pokračováním péče. Jednorázový výkop nebo výsadba proto nejsou koncem práce.[12]
Déšť potřebuje místo v půdě
Pro pozemek jsou důležité tři různé děje: voda může dočasně zůstat na povrchu, vsakovat se do půdy nebo odtéct. Část se později vrátí výparem do ovzduší. Zadržení vody v prohlubni proto není totéž jako doplnění podzemních zásob.[4]
Vedle kořenů je důležitá organická hmota: podporuje půdní strukturu a schopnost půdy zadržet vodu. Její doplňování patří k dlouhodobé péči; konkrétní postup má odpovídat půdě a využití plochy.[12]
Není správné tvrdit, že suchá půda vždy všechnu vodu odmítne. ČHMÚ na příkladu povodí v srpnu 2026 ukázal, že se velká část srážek vsákla i do vyschlého povrchu. Výsledek závisí na místě a průběhu deště; univerzální účinek pro každý pozemek z toho odvodit nelze.[2]
Při prvním posouzení si proto zaznamenejte holá a zhutněná místa, koleje po technice, erozní rýhy i přirozené vlhké sníženiny. Z bezpečného místa vyfoťte situaci po běžném dešti i za sucha. Pro návrh bývá takové pozorování užitečnější než předem vybraná velikost tůně.
Co pro vodu dělají stromy
Výsadba stromů je důležitá součást řešení, stejně jako ochrana těch, které už na místě rostou. Strom zasahuje do vodního režimu několika způsoby:
- Koruna zachytí část srážek. Voda se z ní může odpařit, postupně skapávat nebo stékat po kmeni.[4]
- Kořeny ovlivňují proudění v půdě. Jejich okolí může usnadňovat pronikání vody do hlubších vrstev.[3]
- Stín a výpar pomáhají ochlazovat místo. Strom přitom vodu také přijímá a transpirací ji uvolňuje do vzduchu.[5]
Výzkum MENDELU na lesním prameništi sledoval duby a buky. U stromů naměřil jiné zasakování než mezi nimi, ale také rychlejší vysychání půdy. Výsledek z lesa nelze přepsat na slib, že každý nově vysazený strom zvýší podzemní zásoby o stejnou hodnotu. Rozhodují půda, druh, velikost, hustota porostu i dostupnost vody.[3]
Výsadba nekončí zasazením
Alej, remízek i skupinu stromů navrhujte podle prostoru pro budoucí koruny a kořeny. Nejprve si určete, kdo se o výsadbu postará a odkud vezme vodu v období ujímání. Mladý strom nepřevezme okamžitě funkci vzrostlé koruny.
- Volte dřeviny a výsadbový materiál odpovídající stanovišti.
- U běžných listnatých výsadeb nezasypávejte kořenový krček.
- Udržujte závlahovou mísu a vhodný mulč bez kontaktu s kmenem.
- Kontrolujte úvazky, ochranu kmene a vlhkost půdy. Zalévejte podle skutečné potřeby, bez přemokření.[6]
Na stránce výsadeb stromořadí a zeleně najdete návazné služby GREON. Do zadání zahrňte také následnou péči, nikoli jen dodání sazenic.
Tůň začíná vodním režimem, ne bagrem
Přírodní tůň může vytvořit prostor pro vodu a mokřadní život. Potřebuje ale odpovídající přísun: například srážky, přirozený přítok z okolí nebo vazbu na podzemní vodu. Samotná vykopaná jáma zdroj vody nevytvoří. Před návrhem posuďte terén, propustnost půdy a kolísání vody.[7]
Přírodě blízká tůň má členité pozvolné břehy a mělčiny. Neslouží stejnému účelu jako koupací jezírko či zásobní nádrž s hrází a technickými objekty. Některé tůně přirozeně sezónně vysychají; stálá hladina není univerzálním znakem správného řešení.[7]
Prověřte také hodnotu stávajícího mokřadu, kvalitu přitékající vody a možné ovlivnění okolí. Vhodnost výkopu ani rozmístění stromů kolem tůně neurčujte jen podle vizualizace.
Kombinace musí odpovídat místu
Výsadby a vodní prvky plánujte společně s péčí o půdu. Na svahu mohou pomoci vegetační pásy a přerušení dlouhé dráhy povrchového odtoku; jejich umístění má vycházet z terénu. Zásady ochrany půdy před vodní erozí popisuje příručka MZe a VÚMOP.[8]
Prověřit prostor pro kořeny, propustnost povrchů a možnost vhodného využití srážkové vody.
Sladit stromy a vodu s pohybem lidí, sítěmi a následnou údržbou.
Vycházet z odtokových drah, zachovat hodnotná stanoviště a posoudit místo pro tůň či remízek.
Tyto příklady jsou podněty k posouzení, ne hotové návrhy. Pokud záměr navazuje na obnovu pozemku po odstranění náletů, už před čištěním vyznačte dřeviny a vlhké části, které mají zůstat.
Co připravit hned a co nejprve posoudit
Můžete připravit hned
- Zakreslit hranice řešené plochy a její využití.
- Zdokumentovat vodu po dešti i stav za sucha.
- Sepsat stromy a přírodní prvky, které chcete zachovat.
- Určit, kdo zajistí dlouhodobou péči.
Vyžaduje posouzení místa
- Zdroj vody, vsakování a vhodnost tůně.
- Druhy a rozmístění nových dřevin.
- Terénní zásahy, sítě a dopad na sousední plochy.
- Ochranu přírody a potřebnou dokumentaci.
Před výkopem se specialistou a příslušnými úřady vyjasněte povolovací postup i případné požadavky na nakládání s vodami. Vodní zákon tuto oblast řeší samostatně; označení „malá tůň“ samo o sobě není dokladem, že lze začít bez ověření. Článek neurčuje právní režim konkrétní stavby.[9]
Krátký checklist pro první posouzení
- Obec, katastrální území a parcelní číslo nebo bod v mapě.
- Celkové a detailní fotografie, ideálně za různých vláhových podmínek.
- Co víte o vodě, svahu, sítích a přístupu techniky.
- Současné využití a požadovaný výsledek.
- Známá omezení, stávající dokumentace a rozsah řešené plochy.
- Kdo bude zajišťovat následnou péči.
Dotace ověřujte podle záměru, ne podle obrázku
Možnosti podpory se mění a jeden program nepokrývá všechny vodní prvky či výsadby. Ověřeno k 7. listopadu 2026:
- 17. výzva AOPK, OPŽP – ZMV: znovuotevřený příjem skončil 3. listopadu 2026. Nelze ji nyní nabízet jako otevřenou cestu pro novou žádost.[10]
- 109. výzva OPŽP: příjem běží do 17. prosince 2026 a týká se protipovodňových opatření. Vhodnost projektu se musí prokázat; nejde o obecnou dotaci na každou zahradní tůň.[11]
Přehled a postup spolupráce najdete na stránce Dotace a projekty GREON. Podle místa a záměru lze prověřit financování, potřebné specialisty a rozsah projektové přípravy i realizace. Nárok, výši ani schválení podpory předem neslibujeme.
Časté otázky o stromech, tůních a suchu
Zadržují stromy vodu, nebo ji spotřebovávají?
Obojí. Koruny přerozdělují srážky a kořenový prostor ovlivňuje vsakování. Strom zároveň odebírá vodu a transpirací ji uvolňuje do ovzduší. Bilance závisí na stanovišti a porostu.[4]
Pomůže vysadit stromy na každém suchém pozemku?
Ne automaticky. Nejprve je třeba posoudit druhy, prostor a dostupnost vody i budoucí péči. Mladé výsadby mohou v době ujímání potřebovat zálivku.[6]
Musí být přírodní tůň naplněná celý rok?
Nemusí. Sezónní kolísání nebo vysychání může patřit k jejímu přirozenému fungování. Požadovaný vodní režim se navrhuje podle místa a účelu.[7]
Je na tůň nebo výsadbu automaticky dotace?
Není. Rozhoduje otevřená výzva, typ žadatele, účel, území a splnění podmínek. Aktuální možnosti má smysl prověřovat před objednáním prací.[10][11]
Co mám GREON poslat, když zatím nemám projekt?
Lokalitu nebo parcelu, několik fotografií a popis toho, čeho chcete dosáhnout. Přidejte pozorování vody po dešti a informace o současném využití plochy.
Zdroje a ověření
Odborné a dotační podklady ověřeny 7. listopadu 2026. Údaje o suchu se vztahují k výslovně uvedenému období; dostupnost podpory ověřujte znovu před přípravou žádosti.
- ČHMÚ: monitoring sucha, 44. týden 202626. 10.–1. 11. 2026. Nejnovější dostupný týden ověřen 7. 11. 2026.
- ČHMÚ: Zajímavá srážkoodtoková situace z posledních dnů26. 8. 2026. Případová analýza vybraných povodí.
- MENDELU: jak stromy ovlivňují zasakování do lesní půdy31. 10. 2023. Výzkum dubu a buku na lesním prameništi.
- ČZU: Ekologie lesa – koloběh vody, intercepce a transpiraceVýukový materiál; oddíly o vodní bilanci, intercepci a transpiraci.
- MENDELU: Mlčenliví strážci – transpirace dřevinVýpar vody a ochlazování prostředí vegetací.
- AOPK ČR a MENDELU: SPPK A02 001 Výsadba stromů, I. revize 2021I. revize 2021. Hloubka výsadby, kotvení, mulčování a následná péče.
- AOPK ČR a ČVUT: SPPK B02 001 Vytváření a obnova tůní, technická změna 2022Znění s technickou změnou 2022. Přírodní charakter, mělčiny a vodní režim tůní.
- MZe a VÚMOP: Příručka ochrany proti vodní eroziLeden 2014. Fyzikální zásady ochrany půdy a vegetačních pásů.
- MZe: vodní zákon, § 8 – nakládání s povrchovými a podzemními vodamiVodní zákon č. 254/2001 Sb., § 8. Znění ověřeno 7. 11. 2026.
- AOPK ČR: 17. výzva OPŽP – ZMV, znovuotevřeníPříjem 20. 10.–3. 11. 2026; ukončena. Ověřeno 7. 11. 2026.
- SFŽP ČR: 109. výzva OPŽP – Protipovodňová opatřeníPříjem 16. 7.–17. 12. 2026; probíhá. Ověřeno 7. 11. 2026.
- MZe: Koncepce ochrany před následky sucha 2023–2027Koncepce pro období 2023–2027. Dlouhodobá opatření a význam půdní organické hmoty.
3D ilustrace ukazují modelová řešení, která je potřeba přizpůsobit konkrétnímu pozemku. Skutečná fotografie GREON je označena samostatně.
